Co je to felinoterapie a jak lidem pomáhá
Felinoterapie staví na podobných principech jako canisterapie, ale zatím u nás nemá tak dlouhou tradici. Přitom jsou kočky v mnoha ohledech nejen stejně vhodné jako psi, ale jsou také pro svou menší velikost v leckterých zařízeních přiměřenější a navíc nemusejí procházet žádnými zvláštními zkouškami. Vybraná zvířata musí mít klidnou, milou a vstřícnou povahu a samozřejmostí musí být jejich stoprocentní zdraví.
Odpradávna měly kočky své místo v lidských obydlích kvůli své schopnosti zbavovat člověka hlodavců. Kočky jako osobnosti, které dokážou být kromě své užitečnosti ještě veselé, hravé a přítulné, se zároveň projevují jako silné individuality - někdy se sklonem prosazovat vlastní vůli, ale vždy se schopností vcítění a intuice. Pět kočičích smyslů je dovedeno až k tajemné dokonalosti a jejich obratnost je až neskutečná. To dohromady kolem koček vytvářelo a vytváří jakési mystično. Některé dávné i méně dávné civilizace kočky doslova zbožňovaly, tedy stavěly je na úroveň bohů, bůžků a model, a to nejen pro jejich specifické povahové vlastnosti, ale také pro jejich dokonalý exteriér - tedy pro stejné důvody, pro které je naopak středověké tmářství odsuzovalo a pronásledovalo.
Základem felinoterapie je využití vrozeného daru empatie, intuice a léčivé energie koček. To může dokázat člověku zapomenout na bolest a utrpení, navozovat duševní harmonii a napomáhat najít ztracenou životní rovnováhu, vytvářet nový smysl života, odnímat pocit osamění. Oblast psychická je s oblastí fyzickou velmi úzce spojena. Ke všem kladům zooterapie přistupuje právě u felinoterapie další, neméně důležitý detail: léčebné působení kočky může probíhat i v omezeném prostoru, kočka nevyžaduje pravidelné venčení ani výcvik. To ocení všichni lidé s omezenou hybností - tělesně postižení i senioři. Kočka je pro ně ideálním "terapeutem" a společníkem.
Tam, kde je to možné, stávají se kočky každodenní součástí života postiženého člověka a mohou tak na něho působit soustavně. Lidé žijící ať už dočasně, nebo trvale ve zdravotnických či pečovatelských zařízeních jsou spíše odkázáni na docházení dobrovolníků, kteří své kočky k felinoterapii propůjčují. Pokud jde o plemeno kočky, nepanuje mezi odborníky na felinoterapii jednotný názor. Zatímco někteří upřednostňují především z hygienických důvodů krátkosrstá plemena, jiní naopak preferují rasy dlouhosrsté, které přímo vybízejí k pohlazení.
Zejména u dlouhodobě nemocných dětí se stává, že se až v rámci felinoterapie probíhající v nemocnici poprvé v životě dotknou srsti živého zvířete. Například v mateřské školce při brněnské fakultní nemocnici si dětští pacienti mohou s kočkou nejen pohrát a pomazlit se s ní, ale také např. učesat, takže se učí, jaké potřeby zvíře má a jak se o ně třeba někdy v budoucnu doma postarat.
Felinoterapie v domovech pro seniory zas oddělí jednotlivé dny v týdnu, zkrátí dlouhou chvíli, umožní zapomenout na osobní traumata a celkově zklidní organismus. Felinoterapie provozovaná v užším kolektivu povzbuzuje dlouhodobou paměť i komunikaci, když si klienti vybavují své předchozí zkušenosti s domácími zvířaty a dělí se o své vzpomínky s ostatními.
Je to také ideální podpůrná metoda pro léčbu závislostí, neuróz, stresů a neklidu s cílem korigovat problémové chování a mírnit důsledky postižení. Všeobecně známé jsou účinky felinoterapie při snižování krevního tlaku, podpůrná léčba psychických potíží, stresu, pocitů úzkosti a fóbií prostřednictvím bezprostředního kontaktu a doteku.
I když nebude právě vaše kočka zařazena do programu felinoterapie, vždy bude fungovat jako nenucený a bezprostřední léčitel a přítel všech postižených nebo osamělých. Aniž si to člověk uvědomí, bude díky kočce nucen přehodnotit své dosavadní postoje, učit se zodpovědnosti a rozvíjet své schopnosti motorické i ty mentální.
zdroj: http://casopis.planetazvirat.cz/